JACHTA SNĚHURKA22. května vyplouvám z mariny Opua na severu Nového Zélandu. Na poslední chvíli jsem změnil letošní plány a pluji kurzem na východ hluboko do Jižního Pacifiku. Po 3 dnech plavby mě dostihne silný zadní vítr, který zvedá vlny na 4 m, ale v podstatě kromě nepříjemného houpání pokračuji v pohodě dál. Po dvou dnech se vítr opět zklidní, jenže na předpovědi se ke mě blíží zezadu další silnější bouře. Měním kurz přesně na sever a 2 dny se jí snažím vyhnout, aby mě lízla jenom okrajem. To se částečně podaří a 2 dny pluji na zadní vítr 40 kn a vlny jsou tentokrát určitě 6 m vysoké. Poslední 3. den bouře se má již vítr pomalu uklidňovat, když přijde jedna ničivá vlna, která mě hodně nakloní na bok a nahrne dovnitř lodě snad tunu vody. Najednou stojím po kotníky ve vodě a vše je mokrá. Sněhurka se sice hned srovná a pokračuje dále, ale uvnitř je spoušť. Vodu rychle odčerpají pumpy, ale několik elektrických přístrojů je zničeno. Zbytek plavby pak vše čistím a opravuji a vysouším. No nebylo to příjemné a po 19. dnech a 2100 mílích konečně spatřím první ostrov Tubuai.
