JACHTA SNĚHURKA

1.dubna za svítání připluvám do Cabo San Lucas. Je to moje poslední zastávka na Kalifornském poloostrově. Udělám si drobný nákup, za poslední pesos si dám oběd a připravím se na plavbu. Stát zde v zátoce před hotely je za trest. Neustále zde jezdí lodě, skutry a plovoucí diskotéky. Potřeboval jsem sundat z dinghy motor a manipulovat s váhou 40 kg ve vlnách není moc jednoduché. Jedna vlna mě zhoupla a málem jsem motor utopil. Celá horní část mě zajela pod vodu a z posledních sil jsem jej vytáhl zpět do člunu. Takže mám o zábavu postaráno a musím jej celý rozebrat a vyčistit. Podařilo se a motor běží. Do večera připravím další nutné věci a únavou jdu spát, pokud se to podaří v hluku, který se line od pláže z diskoték.

Ráno za svítání vypluji a mám před sebou 3000 mil přes Pacifický oceán 

Hned večer po vyplutí přestal fungovat odsolovač. Zastavil jsem tedy v zátoce a podařilo se ho opravit. Přespal jsem tam do rána a pak pokračuji v plavbě. Vyrobím si dostatek vody a chci si vyprat. Jenže ejhle pračka nepere. Musím ji vymontovat a vše zkontrolovat. Byl vadný ventil napouštějící vodu. Vyměnil jsem ho za druhý, který napouští vodu pro aviváž a je hotovo. Konečně mám vypráno a tak si mohu dopřát svojí delikatésu - vajíčka

Zásoby jsou doplněny, celé dopoledne strávím na kapitanátu při odhlašování, dotankuji naftu a konečně mohu vyplout. Je 30. března a já se vydám kolem pobřeží na jih Kalifornského zálivu

Po týdnu stání v La Paz se mě podařilo vše opravit. Mikrovlnka mikrovlnuje, nabíječka nabíjí a tiskárna tiskne, protože je nová. Se svými novými kamarády z lodě Andrea mám příjemné chvíle u večeře a nastává veliké loučení.

Po připlutí do La Paz mě čekají přípravy na přeplavbu do Polynésie. Jakýmsi záhadným způsobem mě shořelo někojik přístrojů. Nabíječka, mikrovlnka a tiskárna, takže vše musím opravit. Provedu GO záchodu a ve volných chvílích začínám zásobovat loď na další plavbu.

V zátoce Gato se potkám s Rudou a jeho posádkou, kteří plují na jachtě Andrea. Krom jiného jsou zde nádherné barevné skalní formace

Cortézově moři je právě sezóna velryb, takže se mě je podaří najít a pozorovat

Po návratu do mariny mě čeká klasická příprava Sněhurky pro spuštění na vodu

Po týdnu cestování nasedám v městečku Bahuichivo opět na vlak a vracím se zpět k moři. Zodpovědně prohlašuji, že to byl můj nejkrásnější výlet Mexikem.

řidič Marcos je neuvěřitelně pokorný člověk, má krásnou rodinu s 5 dětmi, má několik zaměstnání a ze skromného výdělku ještě přistavěl k domku protestanskou kapli, kde v neděli slouží jako pastor. Tohle byla nádherná tečka za návštěvou kaňonu Copper.

Město Urique je správním centrem oblasti. Dojet sem není vůbec jednoduché, ale pohled z města na okolní hory je fantastický. Marcos zde má svoje rodiče, takže jsme je navštívili

Poslední den výletu jedu s řidičem Marcosem prašnou cestou na vyhlídku Urique. Výhled do údolí je fantastický a rovněž jízda dolů do města je plná adrenalinu.

Místním školním busíkem, který je jediný vhodný na místní prašné cesty se přesunu do městečka Cerocahui. Zde se opravdu zastavil čas. Není zde signál, není internet, elektrika v noci vypadla pro silný vítr. Obyvatelé zde žijí velmi skromě a vůbec jim to nechybí.

Parque aventurero nabízí několik atrakcí: od lanovky přes zip line až po feraty. Já jsem sjel do údolí po zip line, kdy nejdelší dráha je 1113 m a výška 480 m. V okolí dolní stanice jsou potom krásné vyhlídky a stezky na treky. Jsem ubytovaný v rodinném hotýlky a Andres je neskutečně milý a přátelský.

Barranca del Cobre je nádherná vyhlídka na Copper kaňon. Zde se zbíhají 3 kaňony, kde proudí řeka Rio Fuerte. Celkem je v kaňonu 6 údolí a celkově je delší a hlubší než Grand kaňon v USA.

V okolí města Creel je mnoho krásných tras na procházku. Já si vyberu údolí de las Ranas, kde bydlí chudí farmáři a mladá děvčata zrovna perou u studny, která slouží k zásobování vodou pro celé údolí.

Město Creel leží ve výšce 2350 m a noční teploty jsou 5 st a denní 15. V noci je zde opravdu zima a topí se jen chvilku večer. Skalní formace v okolí lákají k mnoha výšlapům, odkud je krásný výhled na město

V Los Mochis nasedám do unikátního vlaku Chepeexpres, který jede 9 hodin do města Creer. Nejdříve kopíruje hranu Coper kaňonu a pak se spustí na samé dno, aby opět unikátními serpentinami vystoupal nahoru. Z vlaku je krásný výhled na údolí a krásnou okolní přírodu.

26. února se vracím zpět do Mexika. Pouze si odložím věci s náhradními díly na Sněhurku a odjíždím busíkem 6 hod do města Los Mochis