JACHTA SNĚHURKAPo proplutí všech průlivů a fjordů oddělujících ostrov Vancouver od pevniny, kde proudy dosahují až 10 kn vpluji konečně do vancouverského zálivu. Vancouver jsem chtěl samozřejmě navštívit, ale mohu mu pouze zdáli zamávat a na noc s větrem vyplouvám dále na jih. Za 10 dnů jsem uplul 500 mil od severní hranice až sem a teď už mě čeká zpět USA .
Pokud vstoupím v nějaké zátoce do lesa tak je zde opět úžasný seštný prales.
Je polovina října a počasí je jako na houpačce. Pokud začne pršet, tak to stojí za to den či dva.
Bishop bay je velmi oblíbená zátoka pro jachtaře, protože v pusté a divoké přírodě je termální pramen s malým bazénkem. Opravdu příjemné koupání s výhledem na zátoku.
Britská Kolumbie má stovky kilometrů mořskkých průlivů a fjordů. Proplout všechny je otázkou několika let. Já však pluji nejkratší cestou na jih. Severní část je velmi pustá bez civilizace a když náhodou objevím první vesničku po 5 dnech plavby, tak mě z dálky varuje nápis: Vstup pro cizí lodě zakázán
Vyplouvám do kanadských fjordů, občas zaprší,občas je zataženo, občas zasvítí sluníčko. Po delší době jsem chtěl zkusit rybolov a když jsem ulovil 2 m dlouhé prkno, tak na to již opravdu nemám nervy.
10. října přepluji hranice do Kanady a přistanu v prvním městě Prince Puppert. Telefonem se ohlásím na celnici a musím čekat na příchod celníků a nesmím opustit loď. Pravidla jsou následující: Vstup do Kanady není možný, mohu plout pouze tranzitem, tedy smím zastavit v zátoce na kotvě na noc, ale nesmím nikde do měst nebo vstoupit do kontaktu s místními obyvateli nebo jít na břeh. Takže s trochou nadsázky: mohu se pouze dívat dalekohledem z paluby, ale musím u toho sedět, zpívat smím pouze božského Káju, při něm se vir rozpouští, ale jenom do 20 hod, potom musí být klid.
