JACHTA SNĚHURKA

13. - 15. července - odplouváme z Batumi plni krásných zážitků a jedeme poznávat další nejznámou zemi RUSKO. Po 40 n.m. plavby se vítr stáčí do protisměru a to co se začalo odehrávat nás nenapadlo ani v tom nejhorším snu. Vítr se pohyboval v rozmezí od 25 - 35 uzlů, nejvíce nás však překvapily vlny, které se zvedaly do 4 m. K tomu nás doprovázely celé dva dny bouře a před Soči vítr již dosahoval 40 uzlů a vlny 5 m. O půlnoci hodně unaveni po 160 n.m. plavby proti větru se blížíme k přístavu v Soči. 12 n.m. od pobřeží se hlásíme pobřežní stráži a v podstatě až do přístavu následuje výslech - odkud jsme, co tam děláme, proč k nim plujeme a spousta dalších stupidních otázek.Při vplutí do přístavu jsme se těšili, jak se vyvážeme u mola a odpočineme si. Ale bohužel to tak nebylo, nejdříve jsme byli vykázáni před přístav stát do rána na kotvě, když moře bylo hodně rozbouřené. To jsme odmítli, takže nakonec nám z milosti dovoli stát na kotvě v přístavu a čekat do rána na celní odbavení. Ráno následoval další kolotoč výslechu přes vysílačku a hlavně nám bylo oznámeno, že jsme povinni si najmout agenta, který za nás bude vyřizovat odbavení. Když nám sdělili cenu 300 USD, tak jsme ji odmítli a chtěli si papíry vyřídit sami. V tom nám bylo řečeno přes vysílačku, jestliže odmítneme agenta budeme mít velké problémy. Nechali nás čekat do večera na kotvě aniž by se nám ozvali co máme dále dělat. Nakonec jsme agentovi zavolali a domluvili s ním cenu 100 EUR. On připravil celní přihlášení a my byli vyzvání vysílačkou k připlutí k celními molu. Tam čekalo několik kyselých soudruhů, zkontrolovali víza a po té dovolili agentovi vstoupit na loď. Když nám angent začal vysvětlovat celý postup, byli jsme z toho v šoku. Poplatek za jeden den v přístavu bude 150 EUR /bez vody a elektriky/, poplatek za celní odbavení 100 EUR a agent 100 EUR. Celkem by nás tedy 2 dny ve městě Soči stály 500 EUR. Vrcholem však bylo, že pokud vyplujem z přístavu, tak se nám ukončí vstup do země a současně skončí víza. Takže plavba kolem pobřeží do dalších přístavu není možná. Museli bychom mít vícevstupní víza a všude provádět stejnou komedii a jenom platit a platit. To jsme odmítli a chtěli jsme se vrátit zpět na kotvu a odplout ze země. Dle informace agenta bude záležet pouze na pohraniční stráži, zda nám to povolí, protože jsme již připluli k celnímu molu. Agenta jsme uplatili a on nám stání vyřídil. Následující den ráno jsme vysílačkou žádali v přístavu jestli nám mohou sdělit předpověd počasí na dlouhou plavbu na Ukrajinu. Opět nám neochotně sdělili, že mají předpověď jen místního region.

16. 7. v 10 hodin opouštíme přístav a jedeme na Ukrajinu. Jsme znechucení byrokracií a přístupem úřadů. Chtěli jsme jako turisté navštívit zemi a poznat život místních lidí. Bohužel se nám to nepodařilo, protože Rusko do dnešního dne nepochopilo co to je turistika na lodích. A s určitostí víme, že se do této země už nikdy nechceme vrátit.