JACHTA SNĚHURKA6.- 7.července - jedeme do ARMENIE. Po menších potížích, kdy nás za hranicemi zastavila policie a řidič maršutky zjistil, že ztratil řidičský průkaz, jsme taxikem přijeli večer do hlavního města YEREVANU. Naštěstí řidič taxi byl tak hodný a sehnal nám ubytování u starších lidí v panelovém domě blízko centra a 10 000 Dram /tj. 20EUR/ za noc. To je velice dobrá cena, protože ceny za ubytování jsou hodně vysoké. YEREVAN a jeho hlavní náměstí je nově vybudované. Večer se zde schází spousta lidí, aby si vychutnali nádhernou atmosféru v doprovodu zpívajících fontán. K prohlídce města patří továrna na výrobu známého armenského koňaku ARARAT. Při jasném počasí tvoří panorama města bajná hora ARARAT, která leží v sousedním Turecku.
8. července - opět abychom v co nejkratším čase si prohlédli co nejvíce zajímavostí v Arménii si půjčujeme LADU NIVU. Protože je krásný den a obloha bez mráčku vyrážíme směrem na jih do ARTAŠATU, kde stojí kostel KHOR VIRAP z roku 286 n.l. Odtud je vidět zasněžený vrcholek hory ARARAT.
NORAVANK - je klášter mezi červenými skálami. Byl založen ve 12. století a svojí architekturou je velice originální. Jeho dominantou jsou dva kostely poměrně vysoké a velmi blízko u sebe. První je dokonce dvoupatrový. V přízemí je síň s hrobkou a v patře, které je přístupné pouze po vysutém schodišti na fasádě, je vlastní kaple. Druhý kostel má vstupní halu s náhrobními kameny. Celý komplex je krásně zrekonstruován kanadskými Armeny.
Asi nezapomenutelným zážitkem je návštěva lidí v horské vesnici, kteří zde přebývají jen přes letní sezónu. Mají zde skromná políčka, krávy a ovce, které na zimu shání do dolin. Dělají si sami máslo, smetanu a sýry. My jsme si jejich život chtěli natočit a taky se od nich dozvědět jak se jim zde žije. Dva staříci babuška a děduška, kterým bylo dle nich terve 84 let nás pozvali dál do jejich hliněné chaloupky a pohostili nás lavašem, sýrem a smetanou. Vše bylo naturální. Venku jsme se podívali a já si i vyzkoušela jak se stříhají ovce. Z našeho pohledu je jejich život je krušný, ale oni mají úžasnou kondičku a jsou úžasní šťastní.
Jezero SEVAN je položeno v nadmořské výšce 1750 m. Ma čistou a příjemně chladnou vodu a hlavně díky své rozloze nahrazuje Arménům moře. Na břehu jezera jsou pláže a pikniková místa. Poblíž města SEVAN se nachází poloostrov AKDAMAR na jehož vrcholu stojí klášter.
V restauraci s pěkným výhledem na jezero jsme si dali oběd. Po obědě mi číšník přinesl kávu bez lžičky. Když jsem si slušně o ní řekla, číšník mi odpověděl " my už jsme ti jí zamíchali", takže mi nezbylo nic jiného než si koupit ruskou zmrzlinu (stejně dobrá jak u nás za socialismu) a klacíkem si zamíchat.
9. července - ráno jsme si přivstali, abychom viděli vyhaslou sopku ARAGAT (nejvyšší horu Armenie 4096 m.n.m.) a jezero, které leží pod ní. Při cestě jsme navštívili pevnost AMBERD, v jejíž blízkosti stojí kostel. Na svazích sopky pak žije přes léto mnoho pastevců se stády ovcí a krav.
Poněkud neobvyklá památka v Gruzii je římský chrám GARNI zasvěcený bohu slunce Heliovi. Byl postaven v 1. st.n.l. a s příchodem křesťanství ve 3.st.n.l. byly chrámy zbořeny a nahrazeny kostely. Chrám v Garni se velice líbil sestře krále Trdata III a tak na její přání zůstal zachován a později se stal místem letního sídla královské rodiny.
Poslední památka, kterou jsme stihli navštívit je klášter GERHART z přelomu 12/13 st. První kaple byla vytesána do skály a zajímavá tim, že se tesala malým otvorem z vrchu. Teprve, když byla celá vytesána pomocí božího znamení, vykopali hlavní vchod. Okolní komplex byl dostaven později.
Jsme moc rádi, že jsme mimo náš plán navštívili i Armenii. Je to opět země plná historie, ale současnost se nám zdala poněkud lepší než v Gruzii. Armenci jsou neuvěřitelně pohostinní a i ten nejchudší pastevec je ochoten se s vámi rozdělit o poslední sousto. Ahoj Armenie, budeme dlouho vzpomínat a rádi se vracet.
