20.7.2008 se přihlašujeme na řeckém ostrově Rhodos. Ten je znám svým sedmým divem světa, který však již nespatříte. Je to největší ostrov Dódekanéských ostrovů. Jádrem města Rhodos je Staré město obehnané masivními hradbam. Je to vlastně největší obydlené středověké město na světě a celé žije turistickým ruchem.
LINDOS je malé městečko ležící na východním pobřeží Rhodosu. Je to nejslavnější město ostrova, protože je zde zachovalý chrám z doby římské, hrad od Johanitů a dnes samozřejmě krásné městečko plné turistických obchodů a restaurací. Když jsme druhý den odjížděli, tak se nad městem rozšířil obrovský požár a celé okolí vypadalo jako po výbuchu sopky.
Před týdnem jsem objevil na ráhně malé trhlinky v okolí nýtů držících kiking. 14.8.2008 se pak stal pro nás černým dnem, neboť při obeplouvání ostrova Rhodos došlo ke zlomení ráhna. Provedl jsem provizorní opravu, s kterou však nemůžeme plout v silnějším větru a momentálně řešíme výměnu nového profilu.
Další den plujeme opět proti silnému větru, takže jsme rádi, že můžeme zakotvit v rybářském přístavu Sitia. Zde nás Meltemi uvězní na další 3 dny, takže využíváme času k projetí východní Kréty autem. Je opravdu na co se dívat a nevynechali jsme ani procházku ve známé soutěsce v údolí mrtvých v Kato Zakros.
18.9.2008 připlouváme na nejpozoruhodnější a nejkrásnější řecký ostrov SANTORINI. Je to vlastně souostroví 5 ostrovů, které vznikly výbuchem sopky v roce 1350 před n.l. Na největším z nich Santorini / Théra / jsou na vysoké skále vybudovaná městečka Oia a Fira. Ty jsou tvořeny z terasovitých domků, obchodů, penzionů i kostelů a pohled z každého z nich do místa bývalého kráteru je opravdu nezapomenutelný. V centru výbuchu sopky zůstal malý ostrůvek Neakameni, na kterém je zachováno několik kráterů z posledních výbuchů z roku 1950.
Postupně navštěvujeme další ostrovy z Jižních Kyklád a pomalu se blížíme k hranicím Turecka. Poslední ostrov, který nás v Řecku hodně zaujal je NISIROS. 1.10.2008 se vydáváme na prohlídku všech 5-ti kráterů na tomto ostrově. Dávné výbuchy vytvořily ze sirných kamenů nádhernou mozaiku barev. Jinak jsou na ostrově jen 3 malé vesnice, kde si místní obyvatelé žijí svým poklidným životem.
14.10.2008 připlouváme zpět do Turecka. V přístavu MARMARIS jsme našli místo pro zimní kotvení. Celých 14 dnů se věnujeme opravám a údržbě a 27.10. vyndaváme SNĚHURKU z vody. Na souši bude v této největší turecké marině čekat na náš návrat až do března 2009. 30.10.2008 se tedy loučíme s naší láskou a odlétáme domů.