JACHTA SNĚHURKAPo návratu na Martinik již zbývá jenom se rozloučit s kamarády a 10.dubna odlétám zpět do Čech, doufám na kratší návštěvu.
15.9. konečně nadešel čas k návratu. Nejdříve kroužíme v noci nad Martinikem, protože se u letadla nevysunul podvozek.
Potom přistaneme na ranvej plnou záchranářů, takže hezké uvítání. Sněhurka je v pořádku na svém místě, uvnitř sucho
a zdá se, že všechno funguje. Navozím vodu do nádrží a můžeme se dát do práce.
Poslední návštěvě se podařilo rozbít keramickou desku na vařiči, což bylo hodně nepříjemné. První úkol je výměna desky.
Trvalo mě to celý den a stálo hodně nervů. Ale vše se podařilo a můžeme vařit a hned jsme pozvali kamarády Jirku s Milenou
na večeři.
Dalším úkolem je vyměnit solární panely. Staré odmontuji a prodám a koupím nové a silnější. Nyní mám výkon
720 W a to je opravdu dost. Mým cílem je provozovat odsolovač vody pomocí solárů a to by se mělo podařit.
Generátor Fischer Panda jsem definitivně pohřbil a již nechci o podobném výrobku nikdy slyšet.
27.9. se blíží tropická bouře Kirk. Směřuje přímo na Martinik, takže jsme plni očekávání a doufáme, že se
nezmění v hurikán. Bouře dorazí v noci, je černá tma, prší a sílí vítr. Naštěstí jsme v dobře kryté zátoce, takže
vítr je pouze 35 kn. I tak se ale několik lodí utrhlo z kotev a dryftují zátokou. Naštěstí se žádné velké škody nestaly
a k ránu můžeme s odcházející bouří jít spát.
V neděli jsem nařídil kapitánské volno a podnikáme výlet na kolech na jižní pobřeží Martiniku na pláž Salinas.
Po 12. letech nastal čas na výměnu geny. Nechal jsem si ji udělat menší, než byla původní a po zkušební plavbě do Fort de France se musím pochválit. Její velikost je přesně taková jakou potřebuji k plachtění. Konečně snad nebudu mít problém se stoupavostí lodi proti větru.
Na Martiniku se právě koná Gospel festival. To si prostě nemohu nechat ujít a vyrážíme na koncert. Jednoduše řečeno bylo to:
nádherné, jedinečné, uchvacující, senzační...
Na zpáteční cestě se zastavíme v oblíbené zátoce Grand Anse na šnorchlování.
