JACHTA SNĚHURKA22.12. 2016 připlouvám po nepříjemné plavbě z Venezuely proti větru a vlnám na Martinik. Po 3 letech se opět setkávám s českou komunitou a je to příjemné setkání v oblíbeném baru Mango. Příjemné je setkání s Pepou Boháčem, který se rozhodl zachránit českou dřevěnou loď Viktorku. Přestěhoval se na ní a jiľ půl roku na ní pracuje. Hned 25.12. přilétá první návštěva z Čech a sice jiľ známá dvojice Lehoun + Coura. Okamľitě vyplouváme na jih a postupně navštívíme všechny ostrovy aľ na Grenadu, odkud se vrací domů letadlem.
Já se vracím zpět na Martinik a čekám na druhou návštěvu: Láďa,Libor a Pavel. Tentokrát máme málo času, takže plujeme pouze na ostrov Dominika a zpět.
Další a nejmilejší návštěvou jsou vnoučata David, Natálka a Pavla. Celý týden jsme se nezastavili, protože jsem jim chtěl ukázat co nejvíce. Doplachtili jsme na Sv. Lucii a potom zpět na Martinik. Byl to pro děti krásný týden plný dobrodružství i krásná oslava 11. narozenin.
Na Martiniku právě probíhá karneval. Na 5 dnů se zde zastaví život, zavřou se obchody a služby a všichni se převlečou za masky. Největší je samozřejmě ve Fort de France, kde každé odpoledne až do noci chodí průvod masek a všude se tančí a popíjí.
Nyní pro mě opět nastává čas oprav. Příběh generátor zřejmě nikdy neskončí dokud ho asi nevyhodím do moře. Tentokrát již odmítám platit drahé peníze za opravu a rozeberu ho sám. Je špatný stírací pístní kroužek, takže by to nemělo být drahé. Jenom musím počkat až ho pošlou z Německa. Mezitím budo dělat mnoho dalších prací, které nikdy nekončí.
Čekání na náhradní díly si zpříjemňuji dalšími opravami. Ušiji si potah na nové dinghy,obrousím a natřu třechu salonu, kompletně musím přetěsnit všechna okna, odlepuje se mičalounění na stropě, obrousím a nalakuji vstupní schody a desky hlavní lukny atd................
Po 3 týdnech hektických oprav si potřebuji oddechnout a zaplavat v čisté vodě. Vyplouvám na sever a dopluji k jižním ostrovům na Guadeloupe. Petit Terre je přírodní rezervace, kde je hezká příroda na břehu i pod vodou. Potom přepluji na ostrovy Les Saintes, kam se vždy také rád vracím.
Při návratu na Martinik se mi konečně poštěstí mít čistou oblohu bez mraků. Sopka Mont Pelée 1397 m totiž bývá až 300 dnů v roce zahalená mraky. Ihned se ráno vydávám na výšlap a po 2 hodinách stojím na vrcholu. Dolů volím jinou trasu a po dalších 4 hodinách jsem opět u moře. Byl to krásný výšlap s nádherným výhledem na Atlantický oceán a současně i Karibské moře. Při návratu do zátoky Le Marin na jihu ostrova se na logu natočí 40000 mil, které jsem již se Sněhurkou uplul.
Je 30. dubna Sněhurka stojí na mooringu v zátoce a já odjíždím s batohem domů. Jedu na krátkou návštěvu Čech a doufám, že se budu moci brzy vrátit a pokračovat v plavbě okolo světa a poznávání jeho krás.
17. srpna odlétám z Prahy směr Martinik. Zde se opět setkám se "stálými" osadníky zátoky le Marin. Sněhurka stojí
v pořádku na bójce a začínající sezóna hurikánů nevěští nic příjemného. Je velmi dusno, málo větru, občas zaprší
a hlavně v Atlantiku se tvoří jedna tropická bouře za druhou. Naštěstí se zatím Martiniku vyhýbají
Okamžitě se pouštím do oprav. Nejdříve vymontuji odsolovač a tento "skvělý vynález" italské firmy Schenker již nechci
na lodi nikdy vidět a putuje tedy do bazaru. Další trápení pokračuje s generátorem. Ten rozchodím, že startuje velmi dobře,
ale pro změnu nereguluje výkon proudu.
Dalším problémem jsou nádrže na naftu. Při naplnění po okraj naftou a při náklonu lodě mě prosakovala nafta kolem
originálních vík z plastu. Doma jsem si tedy udělal pořádné z hliníku a nyní je musím vyměnit. Znamená to rozebrat
celou podlahu v salonu a vymontovat mnoho hadic a kabelů. To vše při teplotě 35 st.
Když již mám rozebranou podlahu, tak se rozhodnu vyčistit vodní nádrže. Z hrůzou však zjistím, že jsou plné
jakéhosi bílého bláta. Je to elektrolýza, která pomalu rozežírá hliník. Na dně jsou vyžrané jamky někde až 3 mm.
Vůbec jsem netušil, že se také ve sladké vodě může dělat elektrolýza. Vše důkladně vyčistím a namontoji do
nádrží zinkové anody. Ty by měly elektrolýzu zastavit.
Abych se trochu ochladil, tak musím oškrabat celý trup pod vodou. Ten je neskutečně zarostlý již po 9 měsících od posledního
nátěru. Je jasné, že americký antifouling West Marine, který jsem si koupil na Floridě je na dvě věci.....
Hurikán IRMA byl nejsilnější za poslední desítky let v Karibiku. Martinik zasáhl pouze okrajem a 2 dny pršelo
a foukal vítr do 30 kn. Pak zde začalo opět krásné počasí, ale severní ostrovy jsou doslova zničené
Já opět pokračuji v opravách a tentokrát musím rozebrat kotevní vrátek a vyměnit ložiska a těsnění.
To se lehce řekne, ale trvá mi to 5 dnů, než vše rozeberu a seženu nové díly, které jsou zde velmi drahé.
V Atlantiku se opět tvoří tlaková níže, ze které se rychle udělá tropická bouře a předpoklad je přeměna na hurikán Maria. Tentokrát se bude pohybovat
velmi blízko Martiniku. V neděli 17.9. raději odpluji na jih a jedu se schovat do mariny na Svaté Lucii. Dobře jsem udělal, protože hurikán zesílil
již na stupeň 3 a více se stočil k Martiniku. Zde v marině je vítr jenom do 30 kn a 3 dny prší. Na Martiniku však foukalo 50 kn a několik lodí je poškozených.
Po 3 dnech na Lucii se vracím zpět na Martinik. Naštěstí zde hurikán Maria nezpůsobil velké škody. Pouze několik málo
lodí skončilo na pláži nebo v mangrovech.
Mě čeká další práce a tentokrát opět pokračuje nekonečný příběh generátor. Opět ho musím vymontovat a odvézt do servisu.
Ale tentkokrát již určitě naposledy!
