V neděli 4.října vyplouvám z US panenských ostrovů a nastavuji přímý kurs na jih. Mám před sebou nejdelší letošní přeplavbu 460 mil. První den se trápím ve slabém větru a stále zkouším kombinaci motor a genaker. Druhý den již mohu konečně plachtit, ikdyž mě proud snáší na západ, takže musím hodně ostřit a tím ztrácím rychlost. Po 5 dnech jsem konečně před pobřežím Venezuely.
Poslední noc v blízkosti pobřeží plachtím bez světel a mám po ruce připravené svoje zbraně: mačetu se signální pistoli. Naštěstí vše dobře dopadlo, piráti asi spali, takže jsem ráno v pořádku připlul do mariny ve městě Puerto la Cruz. Zde se přivítám s kamarády z Rakouska Manfredem a Erikou, kteří mají také plachetnici Reinke. Okamžitě se ze mě stává milionář, protože místní měna neuvěřitelně devalvovala. Před dvěma roky byl na černém trhu kurs za 1 dolar 40 Bolivarů a dnes je to 700! Vyměním si 200 dolarů a ihned si natankuji naftu za 0,50 Kč / litr.
Situace v Porto la Cruz je stejná jako dříve. Přes den je v centru poměrně bezpečně, ale v noci se nevyplácí nikam chodit. Ceny jsou zde neuvěřitelné: oběd 20 Kč v lepší restauraci 40 Kč, pivo 3 Kč, taxi 3 Kč, džus z čerstvého ovoce 3 Kč,letenka do Caracasu 6 dolarů. Každý turista si zde připadá jako v cenovém ráji. Pro místní je však realita velmi tvrdá, peněz mají málo a v obchodech chybí zboží. Prakticky se nedá koupit nic z dovozu. Stát nemá devizy, takže obchodníci s auty, motocykly, loděmi zavřeli obchody. Na základní věci jako dětské pleny se stojí neuvěřitené fronty.
Z Puerto la Cruz jezdí za 1 USD trajekt na ostrov Isla Margarita. Ten je asi nejznámějším turistickým místem ve Venezuele. Ve městě Porlamar je turistická čtvrť s hotely, casiny a restauracemi. Mnoho z nich je ale zavřených, protože turistů je málo. Já se vydám na sever ostrova, kde žije zajímavý dobrodruh Míla Remsa. Před 20 lety se přestěhoval do Venezuely a od té doby žije zde. Bylo to zajímavé setkání a povídání o Venezuele.
V marině Porto la Cruz jsem potkal velmi zajímavého jachtaře. Kris je Čech, ale v roce 1976 emigroval a usadil se v Austrálii. Postavil si ocelovou plachetnici typu čínské džunky. Již 20 let se s ní toulá po celém světě a má napluto přes 80000 mil. Zajímavé je, že nemá motor, nemá žádnou elektriku na lodi, nemá tedy ani navigaci. První 2 roky neměl ani kompas a naviguje podle hvězd a sextantu. Toto je opravdový námořník, který miluje moře a užívá si plavbu. Současně cestuje na svém kole i po souši a projel celou Afriku a nyní chce projet Střední Ameriku.