20.9. přeplouvám na další ostrov a tím je MARTINIK. V zátoce Le Marin na mne čeká Honza se Zuzanou a malým Nikolasem na jachtě Lady Blue. Žijí zde již dlouhou dobu a stávají se mými průvodci. Kotvíme na konci zátoky, kde je snad 500 lodí, většinou odstavených přes hurikánovou sezónu. Na některých zde žijí trvale jachtaři, kteří již nikam neplují. Kotví zde např. Rosinanta s českými emigranty. Jsou zde již 12 let a nemají potřebu někam plout. Rovněž zde stojí známá česká dřevěná loď Viktorka, ze které je bohužel již vrak a těžko ještě někam popluje. Přístav je plný charterových lodí, které čekají na klienty. Sezóna však začíná až v polovině listopadu.
Poloostrov Caravelle leží na východním pobřeží a je celý chráněn jako přírodní rezervace. Součástí přírodního parku jsou ruiny starého města Dubuc. To bylo překladištěm otroků dovážených z Afriky. Hned vedle začíná mangrový park s naučnou stezkou. V lese jsou některé stromy označeny červenou barvou a upozorňují, že při dešti z nich kape jedovatá tekutina.
Fort de France je hlavním městem Martiniku. Bohatší majitelé jachet si sem nechávají převážet jachty přes oceán speciální nákladní lodí. V parku La Savane stojí socha nejznámější zdejší ženy Josefíny. Tato manželka Napoleona však není mnoho oblíbená, takže jí vandalové ulomili hlavu. Samotné město je velmi moderně zrekonstruované a je to kousek Francie v Karibiku.