9.-12.září - na celé území Turecka se přihnala tlaková níže, která přinesla silný vítr, bouřky a silné přívalové deště. V tomto doslova hnusném počasí pokračujeme z Istanbulu na ostrov MARMARA. Plavbu nám ke konci zpříjemnili delfíni. Odtud jsme se další bouří prokousali na turecký ostrov GOKCEADA. Zde jsme v krásném chráněném přístavu přečkali bouři. Volný čas kapitán věnoval opravě motoru.
13.-14. září - po týdnu se na nás usmálo sluníčko, vítr zeslábl a moře se zklidnilo. S dobrou náladou pokračujeme dál na malý řecký ostrov SAMOTHRAKI. V Kamariotisse, roztomilém městečku, se vyvazujeme v rybářském přístavu. Do správního střediska ostrova CHORA jedeme na motorce. Při cestě se zastavujeme v letovisku THERMA a relaxujeme v termálních lázních, kde jsou léčivé sirnaté prameny. CHORA má bílé domy s červenými střechami poseté kameny. Motorkou se proplétáme v klikatých dlážděných uličkách. Ze zříceniny hradu je pěkný výhled na město.
16. - 22. září- připlouváme na poloostrov CHALKIDIKI, který vybíhá třemi dlouhými "prsty" /poloostrovy/ do Egejského moře. Na první prst KASANDRA jsme vůbec nejeli, protože zde stojí samá luxusní letoviska a to není opravdu nic pro nás. Obepluli jsme prostřední prst SINOTHII, kde jsou krásné řecké zátoky a pláže.
23. - 24. září - třetí prst je autonomní mnišská republika ATHOS čili SVATÁ HORA a je přístupná pouze mužům. Ženy mají vstup zcela zakázán. Lodě mohou plout ve vzdálenosti pouze 5OO m od břehu. Kolem roku 1 400 zde bylo 40 klášterů a dnes je tu 20 funkčních.
26. - 28. září - SKOPELOS, romantický ostrov Severních SPORÁD, kde se natáčel muzikál MAMMA MIA, jsme nemohli vynechat. Půjčili jsme si skútr a prozkoumali pečlivě všechna místa, kde se natáčelo. Pláže s bílým pískem či oblázky, průzračná voda a na severním pobřeží kostelík Agios IOANNIS, který trůní na vysoké skále nad hučícími vlnami, jsou místa stvořená pro romantiku. Není divu, že si tvůrci muzikálu vybrali právě tento ostrov. Je kouzelný. Správní městečko ostrova SKOPELOS je krásné, přitažlivené a oblíbené u umělců a turistů.
30. září - ještě na jeden den se vracíme na řeckou pevninu do přístavního města VOLOS. Odtud jedeme autobusem 150 km do vnitrozemí podívat se na skalní útvary METEORA, které jsou něco výjimečného. Na vrcholech skal v nádherné krajině jsou postaveny kláštery jako třešničky na dortu. My jsme po náročném výstupu si prohlédli nádvoří, mnišské cely a kaple v Moni VARLAAM a ve velkém klášteře vznášejícím se ve vzduchu Moni MEGALU. Od 11. století zde žili poustevníci. Zajímavostí je, že do klášterů se dostávali po žebřících, později používali kladku a vytahovali se v koších nebo sítích. Tyto metody používali ještě v 20. století. Jeden z návštěvníků se ptal, jak často se mění lana a mniši odvětili: " Když se vůlí Boží přetrhnou."
Dnes už turisté nelezou po žebřících, ale pohodlně šlapou po schodech vytesaných ve skále. Meteora je po jordánské Petře, turecké Kapaddokii, třetí nejúžasnější místo, které jsme navštívili.
4. - 5. října - na dalši ostrov Severních Sporad ALONNISOS připlouvame s velkou zvědavostí. Vody kolem ostrova jsou vyhlašeny za mořský park a jsou nejčištší v celém Egejském moři. Žije zde populace ohroženého tuleně bahoně. Bohužel jsme marně pátrali na místech, kde by se mohli povalovat. Dle informací v loňském roce jich zde viděli asi 70 ks a to na velmi nebezpečných a nepřístupných místech. Máme smůlu, musíme se na ně vydat do Kapského města nebo na Hornův mys.
Ostrůvek u Alonnisosu PERISTERA nám poskytl noční útočiště před silným severním větrem v krasné zátoce. Stáli jsme tu pouze my a jedna rybářská lodička.
6. - 8. října - ze Severních Sporad pokračujeme na jih do srdce řecké části Egejského moře na KYKLADY. Na prvních z nich ostrov ANDROS, který je skalnatý a holý, připlouváme po 70 n.m. za silného větru o síle 35 - 40 uzlů a s roztrženou hlavní plachtou. Vyvazujeme se u mola hlavního přístavu ostrova GAVRIO. Nic zajímavého zde není, na nábřeži je pouze řada taveren a rejdařských kancelaří.
Do hlavního střediska ostrova ANDROS, které leží na druhé straně ostrova, jedeme autobusem. Na pevninském výběžku stoji elegantní budovy majetných rejdařů. Město je jak po vymření, žádní turisté, tady je už po sezóně.
9. října - vládce moře Neptun nám každým dnem oznamuje, že je tu podzim a počasí se horší a samozřejmě vítr fouká silnější a silnější. Nám však nezbývá nic jiného než i za těchto podmínek pokračovat na další řecký ostrov TINOS. Na první pohled vypadá nehostinný a hnědý. V přístavu města TINOS se vyvazujeme na nábřeží. Dominantou města je mohutný kostel Panagia Evangelistria. Poutníci ho navštěvuji po celý rok. Někteří se k němu plazí po kolenou a přitom se modlí.
10. října - na starověký DÉLOS jsme se vydali z ostrova Tinos. Je to postvátný ostrov, který byl osídlen od konce 3. tis. před Kristem a váže se k němu krásná legenda. " Jakmile se Diova žárlivá choť Héra dozvěděla, že Leto čeká s Diem dítě, rozkázala zemi, aby jí nikde pod sluncem nedovolila porodit. Leto putovala Egejským mořem a hledala místečko, kam by hlavu složila. Nakonec přišel svému bratru Diovi na pomoc Poseidon a mohutným úderem svého trojzubce stvořil ostrov Delos. Tady Leto porodila dvojčata Apollona a Artemis, dva z nejuctívanějších bohů Olympu."
My jsme podnikli výstup na horu KINTHOS ke svatyni Dia a Athény, kde kdysi dostávali své koruny vítězní atleti a odkud je nádherný výhled na okolní ostrovy. Po té jsme se potulovali v uličkách mezi rozvalinami budov, chrámů, pokladnic, Dionýsovým domem a kolem antického divadla a zachovalé cisterny jsme se vrátily do delského přístavu. S troškou fantazie to byl nádherný zážitek. Délos byl poslední ostrov našeho putování po Řecku.
20.10. připlouváme do naší známé mariny Marmaris v Turecku. Ihned se dáváme do nutných příprav na zazimování, což nám zabere celý týden. 1.11. se rozloučíme se všemi přáteli zde v přístavu a odlétáme přes Istanbul do mrazivé Prahy. Letošní plavba v nás zanechala opět mnoho krásných a občas dost adrenalinových zážitků. Celkem jsme letos upluli 4000 námořních mil.